Na začátku bych měl říct, že když já jsem nastupoval do prvního ročníku, byl jsem z tohoto systému také vedle, ale naštěstí mi s tím trochu pomohl kamarád, který v této době bude mít bakalářský titul. Bez něho bych byl asi také ztracený.  
 

Vysoká škola vs. střední škola

Jak už někteří z vás ví, střední škola není bohužel to samé jako vysoká. Hlavní rozdíl je v celém systému škol. Na střední jste dostávali známky za písemky a zkoušení, ale na vysoké škole skládáte zkoušky jednou za semestr a za složenou zkoušku dostanete známku a také kredity (o tom se dozvíte níže). Dalším faktorem je např. větší volnost v docházce a více pokusů na zopakování zkoušky či zápočtu.
 

Zkoušky vs. zápočty

Na vysoké škole máte tři způsoby absolvování předmětu. Prvním způsobem je zápočtový test, který se většinou zpracovává v průběhu semestru a nebo na konci. Druhým způsobem je zkouška, která se skládá z probraného učiva za celý semestr a je obtížnější než zápočtový test. Posledním způsobem je mix těch předchozích, to jest zápočet a zkouška. Nejpve student musí získat zápočet a poté může jít ke zkoušce, na kterou (většinou) má tři pokusy.

Ještě bych chtěl připomenout, že hlavním rozdílem mezi zápočtem a zkouškou je ohodnocení. U zápočtové písemky student musí získat určitý počet bodů (procent), aby mohl získat zápočet a po složení zkoušky student získává známku, která se mu počítá do celkového průměru za celý rok studia.
 

Kreditní systém

Kreditní systém je jaké si ohodnocení, které student dostane při splnění požadavků na předmět (zkouška či zápočet). Každý předmět má určitý počet kreditů, ve většině případu je jeho hodnota vypočítána podle počtu hodin, na které student týdně dochází. Ukážu vám to na příkladě, máme předmět nazvaný matematická analýza, který má dvakrát týdně dvouhodinovou přednášku a jednou týdně dvouhodinové cvičení. Každý si to určitě vypočítá a vyjde mu celkový počet hodin na tento předmět je 6, ale tento systém není u všech předmětů stejný. 

Každého začínajícího studenta vysoké školy určitě zajímá k čemu je tento kreditní systém dobrý? Odpoveď je velmi triviální, jde o to, aby každý student bakalářského studia měl po třech letech na svém kontě 180 kreditů. Což podle mého názoru není moc, ani málo. Ještě bych se měl zmínit o jedné podmínce, kterou musí každý student splnit, jinak mu bude ukončeno studium. Jde o počet kreditů za semestr či rok.
 

Jak přežít první rok na vysoké škole?

Jak jste se  mohli dočíst v předchozím článku, který byl o mém prvním neúspěchu na FAV, tak je to velmi snadné. Většina z nás do toho svobodného vysokoškolského života jednou spadne, jde jen o to do jaké hloubky. Človek, který studuje a chce studovat dál, tak určitě nechce zahodit takovou šanci kvůli své lenosti nebo případnému odkládání všech věcí na později. Má rada na závěr, každý by měl mít nějaké hranice, aby je nepřekročil a mohl postupovat pořád výš a výš